04 fyzikálně chemické zkušební metody

Obvykle bv sklen n i z vhodnho plastu pro m en v uv

Info iconThis preview shows page 1. Sign up to view the full content.

View Full Document Right Arrow Icon
This is the end of the preview. Sign up to access the rest of the document.

Unformatted text preview: v roztoku je l i n e á r n í : A = ε ⋅ c⋅ d = log I0 I (2.2) kde d je tlouš ka vrstvy barevného roztoku c je jeho koncentrace, ε (epsilon) je m o l á r n í a b s o r p n í k o e f i c i e n t a má r znou hodnotu pro r zné barevné látky a pro r znou vlnovou délku. I0 je intenzita zá ivého toku p ed pr chodem absorbující vrstvou I je intenzita zá ivého toku po pr chodu absorbující vrstvou Absorbance (d ív jší název extinkce) bezbarvého roztoku je nulová, zatímco " erného" roztoku ( o nulové propustnosti) je nekone n veliká. Barevný roztok absorbuje siln pouze sv tlo ur ité vlnové délky (komplementární neboli dopl kové k vlastnímu zbarvení). Proto je vhodné pracovat s monochromatickým sv tlem p i nejvhodn jší vlnové délce. Definice Kolorimetrie je analytická metoda, která umož uje stanovit koncentraci barevné látky v roztoku. Pokud není stanovovaná látka barevná, p evedeme ji vhodnou chemickou reakcí na barevnou slou eninu, jejíž intenzita barvy ve v ur itém rozsahu p ímo úm rná koncentrací stanovované látky. Kolorimetrie je založena na vizuálním porovnávání intenzity zbarvení zkoumaného roztoku a modelového standardního roztoku, p ípadn ady modelových standardních roztok . P ístroje, používané k m ení a založené na tomto principu se nazývají spektrofotometry. Svazek polychromatického zá ení vycházející ze zdroje dopadá na vstupní št rbinu monochromátoru. Po rozkladu na m ížce nebo hranolu vychází z výstupní št rbiny svazek p ibližn monochromatického zá ení, které je charakterizováno intervalem vlnových délek, které projdou výstupní št rbinou. St ední hodnotou tohoto intervalu je nastavená vlnová délka. Velikost intervalu je závislá na konstrukci p ístroje (u b žných spektrometr bývá 1-5 nm). Po pr chodu absorp ním prost edím (vzorek umíst ný v m rné kyvet 1) dopadá monochromatické zá ení na fotoelektrický detektor a vzniklý fotoproud je veden na digitální výstup. 1 Kyveta je m rná nádobka používaná v molekulové spektrometrii. Obvykle bývá sklen ná, i z vhodného plastu, pro m ení v UV oblasti z k emenného skla. M že mít obdélníkový, ale i kruhový pr ez. B žn používaná optická délka kyvety je 10 mm až 50 mm. Do ní se nalévají Obr. 2.1 Schéma jednoduchého spektrometru Spektrometrii v ultrafialové a viditelné oblasti (UV/VIS) lze použít v kvantitativní analýze, kdy z nam ené absorbance m žeme p ímo zjistit koncentraci m ené složky. Základem optického systému je monochromátor. Monochromátorem bývá m ížka nebo hranol. Jako sv telný zdroj se používá wolframová žárovka ve viditelné oblasti a deuteriová výbojka v UV oblasti. Detektory zá ení poté, co jeho ást byla absorbována jsou od nejjednodušších fotobun k, foto lánk až po moderní CCD detektory . 2.1.2 • Vlivy a chyby p i spektrofotometrickém stanovení asový pr b h reakce nut...
View Full Document

This note was uploaded on 06/29/2013 for the course CHEMISTRY BC02 taught by Professor Pištěková during the Winter '13 term at Mendel University.

Ask a homework question - tutors are online