04 fyzikálně chemické zkušební metody

Zm en hodnota vodivosti se zapisuje v zvislosti na p

Info iconThis preview shows page 1. Sign up to view the full content.

View Full Document Right Arrow Icon
This is the end of the preview. Sign up to access the rest of the document.

Unformatted text preview: sti stupnice. M ením pH v siln kyselé nebo v siln zásadité oblasti se snižuje životnost m rných elektrod. Pokud m íme v alkalické oblasti (pH 9-13), je vhodné používat elektrodu speciáln konstruovanou pro tyto ú ely. Srážecí a komplexotvorné titrace Závislost potenciálu nap . st íbrné elektrody na aktivit st íbrných iont v roztoku dává možnost použít této elektrody k potenciometrickému zjišt ní bodu ekvivalence p i argentometrických titracích (stanovení chlorid , kyanid ). P íklad 2.4 31(43) Sledujme pr b h titrace 100 ml roztoku chloridu sodného o c(NaCl)=0,1 mol/l odm rným roztokem AgNO3 téže koncentrace. Po p ídavku první kapky roztoku dusi nanu st íbrného se vytvo í sraženina chloridu st íbrného. Hodnota sou inu rozpustnosti chloridu st íbrného p i 20 0C je (KS)AgCl=10¯ 10. Na po átku titrace je aCl¯ =0,1=10¯ 1 mol/l. Aktivitu st íbrných iont vypo ítáme podle následujících vztah (KS)AgCl=aAg+· aCl¯ 10¯ 10= aAg+·10-1 aAg= 10 −10 = 10 −9 mol v litru −1 10 P ídavkem 90 ml odm rného roztoku AgNO3 poklesne aktivita chloridových iont desetkrát, tj. na 10-2.Tím stoupne aktivita st íbrných iont na 10-8 mol/l. P ídavkem dalších 9 ml odm rného roztoku AgNO3, pak 0,9 ml vzroste aktivita Ag+ na 10-7 resp. 10-6 mol/l. V bod ekvivalence platí aAg+=aCl¯ , proto aAg+= 10 −10 =10-5 mol/l Pokud p idáme další 1 ml odm rného roztoku AgNO3 navíc, bude v roztoku aAg+ =10-3 mol/l, p i dalších 10 ml navíc pak aAg+ =10-2 mol/l. Sestrojením grafu závislosti aktivity st íbrných iont na objemu p idaného titra ního inidla dostaneme titra ní k ivku, jejíž inflexní bod je zárove bodem ekvivalence. Obr. 2.11 Potenciometrická titrace roztoku chloridu sodného odm rným roztokem AgNO3 2.4.2 Vodivostní analýza (konduktometrie) Pro praktické ú ely má velký význam m ení vodivosti nejen pevných látek (vodi 1. druhu), ale i m ení vodivosti e l e k t r o l y t (vodi 2. druhu, které se pr chodem elektrického proudu rozkládají). P íklad 2.5 Vodivost napájecích, minerálních nebo odpadních vod bývá m ítkem jejich jakosti, p ípadn istoty. M ení vodivosti, k o n d u k t o m e t r i e , se též užívá ke sledování míšení a úprav r zných roztok . M že být též použita pro stanovení konce titrace, což má velký význam p i titracích kalných nebo barevných roztok , kdy m žeme použít barevných indikátor , a dále p i postupné titraci dvou složek v roztoku vedle sebe. Z á k l a d n í p o j m y : Odpor vodi e je závislý na pr ezu vodi e q a na jeho délce l: R = ρ⋅ l [ohm ] q (2.10) Konstanta úm rnosti ρ (ró) se nazývá m r n ý o d p o r a je pro r zné látky r zná: ρ = R⋅ q l [ohm ⋅ cm] (2.11) M r n á v o d i v o s t κ (kapa) je p evratnou hodnotou m rného odporu: κ= 1 ρ = 1l ⋅ Rq [ohm-1⋅ cm-1] (2.12) U vodi e druhého druhu (elektrolyt ) se nam ená hodnota odporu p epo ítává vždy na vodivost, pon vadž vztah mezi koncentrací a vodivostí je l i...
View Full Document

This note was uploaded on 06/29/2013 for the course CHEMISTRY BC02 taught by Professor Pištěková during the Winter '13 term at Mendel University.

Ask a homework question - tutors are online